Co jsme se dozvěděli z konstelace na současnou světovou situaci

Konstelace trvala asi hodinu a půl, během níž jednotlivé postavy měnily svou pozici a sdělovaly, co cítí a jak vnímají ostatní.

Každý hrál nějaký národ (Ukrajina, Rusko, Německo, Francie, Čína, lid USA), skupinu(arabští křesťané, arabští muslimové) nebo instituci (Evropská unie, Americký státní apartát, Islámský stát). Izrael zastupoval v jedné osobě jak státní aparát, tak jeho lid.

Rádi bychom, aby si každý udělal svůj vlastní závěr, proto se omezíme na informace, které byly během konstelace jednotlivými aktéry vysloveny, případně na nejdůležitější momenty ve změně jejich postavení.

Americký státní apartát - působil agresivně a chtěl ostatní ovládat. Nejprve navrhl "dorazit Ukrajinu" a pak ze svého prostoru vytlačil Araby a přidal se k Izraeli. Byl zcela oddělený od svého amerického lidu. Nezajímal se o něj. Postupně zeslábl a řekl, že bude odpočívat a sbírat síly.

Americký lid - působil naivně. Vnímal ostatní národy jako součást sebe, protože on sám je složený ze všech národů, které tu byly. Proto měl potřebu řešit jejich problémy. Chtěl zachraňovat Ukrajinu. Byl překvapený, že ostatní státy nestojí o to, aby je zachraňoval. Postupně řekl, že si ostatní jeho pomoci neváží a že se na ně tedy "vykašle". 

Rusko za celou dobu nezměnilo svou pozici. Nechtělo se s nikým spojovat, ani na nikoho útočit. Cítilo se silné a soběstačné. 

Ukrajina hned od začátku se cítila velmi špatně a padla na zem s tím, že je zničená a nemá sílu. Nechtěla se na nikoho dívat. Současně se o ni nikdo nezajímal. Až když Čína navrhla, že by se jí mohlo pomoci, vyskočila a schovala se za Rusko. Zde zůstala přimknutá k Rusku až do konce konstelace.

Čína se zajímala o ostatní státy ve smyslu využití k dalšímu ekonomickému rozmachu. Působila klidně, nechtěla s nikým válčit. Chtěla být aktivní a hospodařit. Ekonomická prosperita Číny byl její hlavní záměr.

Německo mělo plné zuby amerického státního aparátu a Evropské unie. Vnímalo EU jako někoho, koho musí stále financovat a nese na svých bedrech jeho náklady. V průběhu konstelace vyjádřilo, že nechce EU. Společně s Francií se shodli, že nechtějí na svém území přistěhovalce reprezentované arabskými křesťany a muslimy bez ohledu na to, jakého jsou náboženství. Křesťany jako minoritu vůbec nerozlišovali.

Francie si přála řídit ostatní nebo alespoň moderovat jejich jednání, protože byla zvyklá z minulosti, že má moc. Stejně jako Německo vyjádřila, že nestojí o Araby a navíc chtěla nějakým způsobem využít arabské křesťany. Na závěr také vyjádřila, že nechce EU. 

Evropská unie se cítila slabá a snažila se s někým spojit. Schovávala se za americký státní aparát, aby mohla být trochu silnější. Nikdo o ni nestál. Cítila se slabší a slabší.

Izrael seděl stranou ostatních a cítil se dobře. Nejprve se moc neprojevoval, ale když k němu přisedla Evropská unie a americký státní aparát, tak postupně začal zkoušet ovlivnit ostatní. Řekl, že ovládá všechny ostatní ale ne Čínu, z té měl strach. Proto nabádal ostatní, aby si všimli zla v očích Číny. Současně chtěl oslovit čínský lid, aby se s ním dohodl. Tvrdil, že to nedělá pro své blaho, ale pro dobro všech. 

Arabští křesťané se cítili ohrožení a měli strach. Vnímali, že Izrael jim vzal jejich území. Když se kolem Izraele seskupila Evropská unie a americký státní aparát, označili je jako umělé instituce, které nepředstavují reálné národy. Současně poukázali na to, že Izrael a americký lid jsou stejní, protože jsou poskládané z různých národů celého světa (podobně Izrael je složený z Židů z různých zemí). Arabští křesťané moc nechápali Islámský stát a jeho kroky. Vnímali pozitivně, že by se mohl postavit proti Izraeli a americkému státnímu aparátu a vrátit Arabům zpět, co jim vzali. Cítili určitou sounáležitost s arabskými muslimy, ale trochu z nich měli strach.

Arabští muslimové cítili sounáležitost s arabskými křesťany a měli obavu, aby je nějak neutlačovali. Souhlasili s arabskými křesťany, že jim Izrael něco vzal. Velmi jim vadilo, když si těsně vedle něj sedl americký státní aparát a vzal mu tak jeho prostor. Nechtěli se do ničeho vměšovat. Chtěli, aby je ostatní nechali v klidu a nezasahovali do jeho prostoru.

Islámský stát chtěl být velký a mocný jako Amerika, aby byl silný. Nikdo z ostatních států se jím nezaobíral. Stejně tak se Islámský stát nezajímal o ostatní. Poté co americký státní aparát zeslábl a byl opuštěn americkým lidem, zeslábl i Islámský stát, lehl si na zem a ztratil sílu. 

Toto tedy padlo během konstelace. Po jejím skončení se každý mohl vyjádřit, jak to vnímal.

Zde jsou tedy postřehy a hodnocení jednotlivých zástupců, kteří hráli v konstelaci.

 

"Islámský stát zemřel, protože neměl protivníka. Umělé instituce se vyčlenily a nikdo na ně nereagoval."

 

"Bylo vidět, že nikdo nechce do konfliktu. Evropské státy chtějí moc a s někým se spojit, ale moc jim to nefunguje."

 

"Velká fraška, velká slova, ale skutek utek. Prostí lidé si chtějí žít svůj život."

 

Zástupce Islámského státu cítil zoufalství, že se nelze přemístit někam, kde byl měl klid.

 

"Překvapilo mě, že Arabové nejsou vůbec tak agresivní a naštvaní, jak se u nás v médiích prezentuje."

 

"Izrael zkoušel manipulovat ostatní země a pak i americký lid."

 

"Evropa se neumí domluvit. Zkouší se spolčovat, ale nechce se do ničeho míchat, dokud se jí to přímo netýká."

 

"Rusko za celou dobu nezměnilo svoji pozici. Nehledalo spojence. EU byla stvořená proti Rusku."

 

Zástupkyně Ukrajiny vyjádřila, že ji štval Izrael tím, že manipuluje. Měla pocit, že Izraeli patří.

 

"Rozpad EU jako instituce. Německo a Francie ji nechtěli. Byla umělá a slabá."

 

"Myšlenka EU je zcela mrtvá. EU se bojí Arabů. Současně stabilita Ruska a Číny byly super."

 

"To, že EU nemá sílu, nemá vliv na ostatní státy."

Konstelaci vedl Vojtěch Lust.
Zapsala Barbora Zumotová.

Text je možné volně šířit, pokud použijete celý text a zdroj.